Znalostní báze

Odpovědi na otázky, které v předpisech nenajdete rovnou

Sbírka odpovědí na dotazy, které nám klienti kladou nejčastěji — od kvalifikace produktu přes technickou dokumentaci až po povinnosti v dodavatelském řetězci. Stav ke září 2026.

Časté dotazy

Regulatorika a úhrady v otázkách

Odpovědi jsou obecné. Konkrétní situaci vždy doporučujeme posoudit individuálně — hraniční případy se rozhodují detailem.

Zeptat se na konkrétní případ

Je náš produkt vůbec zdravotnický prostředek?

Rozhoduje určený účel, který výrobce prostředku přisuzuje — nikoli technologie sama o sobě. Pokud je produkt určen k diagnóze, prevenci, monitorování, léčbě nebo zmírnění onemocnění a svého hlavního účinku nedosahuje farmakologicky, imunologicky ani metabolicky, jde zpravidla o zdravotnický prostředek podle MDR.

U softwaru je hranice nejtenčí. Aplikace, která pouze zobrazuje nebo archivuje data, zdravotnickým prostředkem obvykle není; jakmile ale data interpretuje nebo z nich odvozuje doporučení pro konkrétního pacienta, situace se mění. Nejasné případy doporučujeme konzultovat dřív, než se rozhodnutí promítne do architektury produktu.

Jaký je rozdíl mezi kvalifikací a klasifikací prostředku?

Kvalifikace odpovídá na otázku, zda produkt vůbec spadá pod MDR nebo IVDR. Klasifikace navazuje: podle pravidel v příloze VIII příslušného nařízení určuje rizikovou třídu (I, IIa, IIb, III u ZP; A až D u IVD).

Třída pak určuje postup posuzování shody, tedy i to, zda a v jakém rozsahu je nutné zapojit notifikovanou osobu.

Kdy potřebujeme notifikovanou osobu?

U prostředků třídy I bez měřicí funkce, bez sterilního stavu a bez opakovaně použitelných chirurgických nástrojů může výrobce vydat EU prohlášení o shodě sám. Ve všech ostatních případech je nutné zapojit notifikovanou osobu.

Kapacity notifikovaných osob jsou dlouhodobě omezené — smlouvu je proto vhodné řešit s velkým předstihem, ideálně ještě před dokončením technické dokumentace.

Co všechno patří do technické dokumentace?

Popis prostředku a jeho variant, určený účel, informace o návrhu a výrobě, splnění obecných požadavků na bezpečnost a účinnost, analýza rizik a hodnocení poměru přínos/riziko, ověření a validace návrhu, klinické hodnocení, informace poskytované uživateli a dokumentace post-market surveillance.

Rozsah se liší podle třídy, struktura ale zůstává stejná. Nejčastější problém není chybějící kapitola, ale nekonzistence mezi nimi.

Musíme mít návod k použití v češtině?

Ano. Informace poskytované uživateli — označení i návod k použití — musí být v jazyce stanoveném členským státem, ve kterém je prostředek dodáván. V České republice je to čeština; u prostředků určených výhradně profesionálním uživatelům může být režim odlišný, vždy je ale nutné ho posoudit podle národní úpravy.

Ověření jazykové verze je zároveň jednou z povinností distributora před dodáním prostředku na trh podle čl. 14 odst. 2 MDR.

Co je opatření obecné povahy podle § 53a a koho se týká?

Novela zákona č. 375/2022 Sb. opravňuje Ministerstvo zdravotnictví na návrh SÚKL dočasně upravit podmínky pro uvádění prostředku na trh, jeho dodávání, uvádění do provozu, předepisování, výdej nebo používání. Opatření se vydává bez řízení o návrhu a oznamuje se veřejnou vyhláškou na elektronické úřední desce Ministerstva.

SÚKL nejméně jednou za tři měsíce zkoumá potřebu jeho trvání. Porušení podmínek stanovených opatřením je nově přestupkem — a to i pro poskytovatele zdravotních služeb.

Jak dlouho musíme uchovávat záznamy o dodávkách?

Sledovatelnost podle čl. 25 MDR vyžaduje, aby subjekty v dodavatelském řetězci byly schopny identifikovat, od koho prostředek získaly a komu jej dodaly. Lhůty uchovávání se odvíjejí od typu prostředku — u implantabilních prostředků jsou delší.

V praxi doporučujeme evidenci nastavit tak, aby dohledání proběhlo rychle i po letech; při šetření nedostupnosti nebo při vigilančním hlášení bývá čas kritický.

Co znamená „legacy“ prostředek?

Prostředek uvedený na trh podle dřívějších směrnic MDD, AIMDD nebo IVDD, který je nadále dodáván. Pro tyto prostředky — stejně jako pro prostředky shodné s MDR/IVDR uvedené na trh před 28. 5. 2026 — platí termín 28. listopadu 2026 pro registraci v modulu UDI / Prostředky databáze EUDAMED.

Kdo hlásí přerušení dodávek — výrobce, nebo distributor?

Oznamovací povinnost vůči SÚKL má výrobce usazený v ČR, případně výrobce, jehož zplnomocněný zástupce je zde usazen (§ 8a zákona č. 375/2022 Sb. ve znění novely).

Distributor vlastní oznamovací povinnost vůči SÚKL nemá, musí ale podle čl. 10a odst. 3 MDR/IVDR bez zbytečného odkladu předat obdrženou informaci subjektům a poskytovatelům, kterým prostředek přímo dodává. Nepředání informace v řetězci je nově přestupkem s pokutou až 5 000 000 Kč.

Musí mít software jako zdravotnický prostředek také UDI?

Ano. Software, který je zdravotnickým prostředkem, podléhá stejným požadavkům na jedinečnou identifikaci jako fyzické prostředky, s tím rozdílem, že UDI se u něj neumisťuje na obal, ale zobrazuje se v samotné aplikaci. Změna verze softwaru přitom může vyžadovat nové UDI-DI — záleží na povaze změny.

Jaký je vztah mezi AI Actem a MDR?

Nařízení se nevylučují, ale sčítají. AI systém, který je bezpečnostní komponentou zdravotnického prostředku nebo je prostředkem sám, spadá do přílohy I AI Actu a považuje se za vysoce rizikový — vedle povinností podle MDR nebo IVDR.

Datum použitelnosti pro tuto kategorii bylo nařízením (EU) 2026/1744 posunuto na 2. srpna 2028. Povinnosti transparentnosti podle čl. 50 ale platí už od 2. srpna 2026, s přechodným obdobím pro označování do 2. prosince 2026.

Co je referencování a proč se řeší u Slovenska?

Referencování je postup, při kterém se pro úhradu nebo pro registraci využívají údaje a rozhodnutí z jiného trhu. U prostředků uváděných na slovenský trh připravujeme podklady pro referencování tak, aby navazovaly na dokumentaci zpracovanou pro Českou republiku a nemusely vznikat znovu od začátku.

Slovník

Zkratky, které v oboru uslyšíte denně

ZkratkaVýznam
BIAAnalýza dopadu do rozpočtu (Budget Impact Analysis) — kolik bude technologie stát plátce v daném horizontu.
CERZpráva o klinickém hodnocení (Clinical Evaluation Report) — povinná součást technické dokumentace podle MDR.
EUDAMEDEvropská databáze zdravotnických prostředků. První čtyři moduly jsou povinné od 28. 5. 2026.
FSCCertifikát o volném prodeji (Free Sale Certificate) — od 1. 9. 2026 se žádá výhradně přes ISZP.
ISZPInformační systém zdravotnických prostředků provozovaný SÚKL; nahradil postupně agendy RZPRO.
IVDRNařízení (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
MDCGKoordinační skupina pro zdravotnické prostředky — vydává výkladová stanoviska k MDR a IVDR.
MDRNařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích.
PMCFNásledné klinické sledování po uvedení na trh (Post-Market Clinical Follow-up).
PMPFNásledné sledování funkční způsobilosti po uvedení na trh (Post-Market Performance Follow-up) — obdoba PMCF pro IVD.
PMSDohled po uvedení na trh (Post-Market Surveillance) — systém sběru a hodnocení zkušeností s prostředkem.
SaMDSoftware jako zdravotnický prostředek (Software as a Medical Device).
SRNJednotné registrační číslo přidělené subjektu v EUDAMED. Bez něj nelze prostředky uvádět na trh EU.
UDIJedinečná identifikace prostředku. UDI-DI identifikuje model, UDI-PI konkrétní výrobní jednotku.
ZUMZvlášť účtovaný materiál — prostředek spotřebovaný při výkonu a účtovaný pojišťovně zvlášť vedle výkonu.

Připravujeme

Redakční plán znalostní báze

Deset témat, která pokrývají nejčastější vyhledávané dotazy v oboru. Každý článek cílí na vlastní okruh klíčových slov a odkazuje na související službu.

TémaCílová klíčová slovaOsnova
Jak zvolit úhradovou cestu pro zdravotnický prostředek v ČRúhradová cesta zdravotnický prostředek, ZUM vs. poukazRozhodovací strom: kdo prostředek používá, kde se spotřebuje, existuje-li výkon. Tři modelové příklady z praxe.
EUDAMED krok za krokem: od SRN po registraci portfoliaregistrace EUDAMED návod, SRN žádostPraktický průvodce registrací subjektu a prostředků včetně toho, jaká data si připravit předem a kde se nejčastěji chybuje.
Technická dokumentace podle MDR: struktura, která projdetechnická dokumentace MDR struktura, příloha IIKapitola po kapitole, s upozorněním na místa, kde notifikované osoby nejčastěji vznášejí dotazy.
Klinické hodnocení bez vlastní studie: kdy ekvivalence obstojíekvivalence klinické hodnocení MDRPodmínky ekvivalence podle MDR, přístup k datům a proč tato cesta u vyšších tříd obvykle nestačí.
Analýza dopadu do rozpočtu: co plátce skutečně čteanalýza dopadu do rozpočtu zdravotnický prostředek, BIAStruktura modelu, nejčastější metodické chyby a jak pracovat s nejistotou, aby to model neoslabilo.
Povinnosti distributora zdravotnických prostředků v roce 2026povinnosti distributora zdravotnické prostředkyKompletní checklist podle čl. 14 MDR a zákona č. 375/2022 Sb. včetně novely o dostupnosti.
Software jako zdravotnický prostředek: klasifikace v praxiSaMD klasifikace, software zdravotnický prostředek pravidlo 11Pravidlo 11 MDR na konkrétních příkladech, hranice mezi wellness aplikací a prostředkem, role Inovační kanceláře SÚKL.
ISO 13485 pro malé výrobce: co stačí a co už neISO 13485 malý výrobce, zavedení QMSPřiměřenost systému velikosti firmy, nejčastější zjištění při certifikačním auditu.
PMCF plán, který dává smysl regulatorně i úhradověPMCF plán, post-market clinical follow-upJak navrhnout sběr dat tak, aby posloužil notifikované osobě i plátci.
AI ve zdravotnických prostředcích: co platí od kdyAI Act zdravotnické prostředky termínyPřehled povinností a termínů po Digital Omnibus, včetně transparentnosti podle čl. 50.

Pořadí odpovídá doporučené prioritě zveřejňování: první tři témata mají nejvyšší poměr hledanosti k obtížnosti.

Nenašli jste odpověď?

Napište nám dotaz. Pokud je obecně užitelný, odpověď zařadíme sem — a vám ji pošleme rovnou.

Managing DirectorMartin Kolekmartin.kolek@ceeor.com+420 728 411 042
Regulatory AffairsIvana Kubátováivana.kubatova@ceeor.com+420 602 345 190